Sobota sedmého srpna. Slávka se slušivě strojí. Slaďuje světlou secondhandovou sukni, sivé stylové sako, smaragdové silonky společně se stříbřitými střevíčky.

Snad statisíce sekund se stresuje sobotní schůzkou se sličným Soběslavavanem Standou. Setkají se spolu skrze seznamku. Stanoviště shledání: Starozámecké schodiště.

Stmívá se. Slávka stydlivě schází schody, sleduje sympatického Standu. Slyší slova: „Servus, slečno Slávko.“ Slávčina stabilita selhává, spadne. Sedře si svá stehna. Strašlivě skuhrá.

Skoro strhá svou světlou sukni se „skobou“. Sympaťák Standa střelhbitě skryje Slávku svým staromódním svetrem. Strnulou slečnu sám snáší, starostlivě shání sanitku.

Střih scény: Sedmdesátiletí senioři spolu sedmého srpna stále slaví své setkání. Srovnávají staré snímky se soudobými. Slávka si stále symbolicky schovává starou sukni…